Tvoříme si svůj život nebo netvoříme?

Jak to vlastně s tím naším životem je? Tvoříme si ho sami nebo netvoříme? Jsme jen vláčeni společností, okolnostmi, do kterých jsme se úplnou náhodou dostali nebo těmi co řídí tuto Zem a nastavují pravidla a my s tím nic nezmůžeme, protože nemáme ty prostředky a moc? Nebo je to třeba trochu jinak, třeba na něj trochu vliv máme i my? Třeba si ho i celý tvoříme…jak to vlastně ve skutečnosti je?

Takovéto otázky jsem si pokládala už od dětství. Dospělí mi však vždy vysvětlili, že tomu buď nerozumím nebo co to je za blbou otázku, a že to prostě nejde si dělat jen tak co chci, dělat to jinak, protože pak mě společnost odsoudí a nikdy se mi to stejně nepodaří.

Stále mi to nějak nesedělo a zkoušela jsem se tomu bránit už jen tím, že jsem si svoje věci dělala po svém, a tak jsem někdy více a někdy méně popouzela dospělé. Někdy mi to prošlo, někdy zase ne, každopádně to bylo občas docela vzrůšo :-). Postupně si zvykli, že mám svojí hlavu a že se mi docela daří a nechávali mě být.

Stále jsem ale měla vnitřní pocit, že to dělám špatně, že jsem divná a že to musím skrývat. Naučila jsem se navenek vypadat spořádaně a splňovat společenské normy, ale uvnitř jsem si to dělala po svém. 

Postupem času jsem objevovovala různé alternativní směry a sebepoznávací semináře a začala více rozumět hlubším souvislostem proč se mi to děje, co je příčinou a důsledkem, jak to můžu změnit.…. a začala si čím dál více věřit. Zbavila se různých nemocí, závislostí a strachů a cítila se čím dál více svobodněji. Až jednou to přišlo a já si uvědomila, že opravdu vše si tvořím já sama, lidi kolem sebe, situace, celý svět se vytváří podle toho jaká v danou chvíli jsem, co řeším a jaký mám postoj. 

Občas to není jednoduché najít souvislosti u sebe když jsem pohlcená problémem, ale zas vím, že v tu chvíli mám okolo sebe spoustu zpřízněných lidí, kteří mi rádi pomůžou najít cestu ven.

I v sebesložitější zdánlivě neřešitelné situaci/problému, máme vždy nástroj nebo schopnost jak ji sami nebo s pomocí blízkého vyřešit. 

Důvěřujme životu, že je milosrdný a vždy nám pomáhá najít cestu k prožívání radostného a láskyplného života. Občas cesta vede přes nepropustnou trnitou zeď, ale na konci na vás čeká radostná tvorba života, a to za to opravdu stojí!

Na cestě se vždy řiďte svojí intuicí, tak vás dobře povede.

Pokud si nevíte rady nebo jste na rozcestí, tak vás ráda provedu a naučím vás jak tvořit svůj život  na mých meditačních kurzech v Praze či online kurzech Meditace a Proměny života.  Nebo si zkuste některou z meditací, které jsem pro vás připravila ZDARMA.

Přeji všem nechť se stanou tvůrci svého radostného a spokojeného života.

Katka 🌺